Přístroje pro noční vidění pracují se zbytkovým světlem v okolním prostředí (světlo hvězd, měsíce). Toto světlo, tedy svazek fotonů, prochází do trubice fotonásobiče, kde se fotony mění na elektrony. Elektrony jsou poté elektro-chemickým procesem znásobeny a usměrněny k fosforové obrazovce měnící zmnožené elektrony ve viditelné světlo, které následně vidíte v hledáčku. Výsledný obraz je jasným nazelenale zářícím zobrazením scény, kterou pozorujete. Názorný obrázek /ZDE

1. Přední čočka; 2. Fotony; 3. Trubice fotonásobiče; 4. Destička s mikrokanálky; 5. Elektrony; 6. Zdroj vysokého napětí; 7. Fosforová obrazovka; 8. Okulár

Přístroj pro noční vidění může být vybaven technologií první, druhé, třetí nebo čtvrté generace. Toto označení definuje, jaký typ trubice násobiče zbytkového světla je použit v konkrétním přístroji. Trubice fotonásobiče je srdcem i duší každého noktovizoru.

Momentálně nejpopulárnějším typem přístrojů pro noční vidění na světě jsou jednotky Gen 1. Tahle generace využívá výše popsaných základních principů, zesiluje dostupné zbytkové světlo na několik tisícinásobků a umožňuje vám tak jasné vidění ve tmě. Tyto přístroje poskytují jasný a ostrý obraz za relativně nízkou cenu, což je skvělé, ať už pozorujete zvěř, plavíte se na moři, nebo zajišťujete ostrahu svého majetku či pozemku. Při pozorování jednotkou první generace můžete zaznamenat následující jevy: • Obraz, který vidíte, může být u okrajů mírně rozostřený. Tento jev se označuje jako geometrická distorze. • Když jednotku první generace vypnete, může nějakou dobu vydávat slabou zelenou záři. • Toto jsou základní charakteristiky generace první technologie a jsou zcela normální. Náhled Gen 1

 

   Druhá generace

Tyhle přístroje jsou využívány zejména policejními jednotkami a nachází uplatnění i v jiných profesionálních aplikacích. Je to hlavně z toho důvodu, že cena jednotek druhé generace je podstatně vyšší než u jednotek první generace. Hlavním rozdílem mezi první a druhou generací je přidání destičky s mikrokanálky, zpravidla označované zkratkou MCP. MCP funguje jako zesilovač elektronů a je umístěna přímo za fotokatodou. MCP se skládá z milionů krátkých paralelních skleněných trubiček. Když těmito trubičkami prochází elektrony, jsou dále několikatisícinásobně zmnoženy. Tento speciální proces umožňuje jednotkám druhé generace zesílit zbytkové světlo mnohonásobně více než přístroje první generace a díky tomu poskytuje jasnější a ostřejší obraz. Náhled Gen 2

 

 

  Třetí generace

Přidáním citlivé chemické látky – arzenidu galia – do fotokatody vzniká v jednotkách třetí generace jasnější a ostřejší obraz než v přístrojích druhé generace. Tyto jednotky mají navíc přidánu iontovou bariéru, která výrazně prodlužuje životnost trubice. Třetí generace noktovizorů poskytuje uživateli dobrý až vynikající obraz za velmi špatných světelných podmínek. Náhled Gen 3

 

 

 

Čtvrtá generace noktovizorů představuje největší technologický průlom v zesilování obrazu za posledních deset let. Odstraněním iontové bariéry a „synchronizací“ se u systémů 4. generace dosahuje podstatného zlepšení detekce cíle, zaměření a rozlišení, a to zvláště v extrémně špatných světelných podmínkách. Díky technologii bez použití iontové bariéry a automatické synchronizace napájení se u přístrojů 4. generace dosahuje: • Až 100 % zlepšení světelné odezvy • Špičkového výkonu při extrémně nízké hladině zbytkového světla • Nejméně trojnásobně lepšího rozlišení Technologie čtvrté generace zlepšuje noční provozní účinnost nočního vidění pro vojenské účely a dalších typů noktovizorů. MCP bez iontové bariéry poskytuje vyšší poměr signálu k šumu než generace 3, přičemž výsledkem je lepší kvalita obrazu (nižší scintilace – „jiskření“) v podmínkách špatného osvětlení. Synchronizované napájení dále zlepšuje rozlišení obrazu ve špatných světelných podmínkách a současné snížení halového efektu minimalizuje interferenci s jasnými světelnými zdroji. Tato zlepšení zároveň zásadně zvyšují detekční rozsah systémů.

 

 

Náhled Gen 4

 

             

 

 

 

  INFRAČERVENÉ PŘÍSVITOVÉ LAMPY – „ILUMINÁTORY“

Všechny noktovizory, využívající světla noční oblohy, potřebují ke správnému fungování nějaké světlo, které mohou následně zesílit. To znamená, že pokud se pohybujete v absolutní tmě, nevidíte nic ani s noktovizorem. Z toho důvodu máme ve všech našich jednotkách zabudovaný zdroj infračerveného světla. Ten funguje tak, že vyšle paprsek infračerveného světla, které je lidskému oku téměř neviditelné, ale váš noktovizor ho vidí. Díky tomu můžete svůj přístroj používat i v absolutní temnotě. Infračervený přísvit funguje jako baterka a vzdálenost, na kterou s jeho pomocí můžete vidět, je tudíž omezená.Použítím nejsilnější přísvitové lampy na trhu, které jsou zároveň šetrné pro okolí, Vám umožní zvýšit dosah viditelnosti zhruba o 100 metrů. Nicméně právě kvůli zvýšenému výkonu na kratší vzdálenosti dokáže přísvitová lampa vykrýt pouze 40 – 60 % zorného pole.

Vzdálenost, na kterou můžete s pomocí noktovizoru dohlédnout, ovlivňuje celá řada faktorů. Především – co chcete pozorovat? Snažíte se zahlédnout další loď na vodě nebo hledáte králíka uprostřed temného lesa? Čím větší je daný objekt, tím snazší je ho zpozorovat. Potřebujete vidět také nějaké detaily nebo vám jde jen o to, zjistit, zda ve vašem zorném poli něco je? Je totiž možné, že se vám podaří zahlédnout pouze nějaký pohyb, ale nebudete schopni stoprocentně určit, o co nebo koho se jedná. Toto je faktor, který označujeme jako rozsah rozpoznání. Dalším faktorem jsou světelné podmínky. Čím více zbytkového světla máte k dispozici (světlo hvězd, měsíce, infračervené světlo), tím lépe a dále budete schopni dohlédnout. Svítí-li měsíc a hvězdy, dohlédnete pochopitelně dál než tehdy, když je zataženo. Obvykle lze říci, že je možné rozlišit samici od samce, nebo psa od srnce zhruba na vzdálenost 75 až 100 metrů. Nicméně pokud pozorujete na otevřeném prostranství a nad hlavou vám září měsíc v úplňku, jste schopni spatřit třeba chatu nebo dům až na vzdálenost 500 metrů. Nezapomeňte, že hlavním účelem přístroje pro noční vidění není dohlédnout na co největší vzdálenost – od toho máte dalekohled.

Při pozorování noktovizorem můžete na zobrazovacím panelu zaznamenat černé skvrny. Noktovizor se podobá televizoru a přitahuje prach a nečistoty. Skvrny se zpravidla dají vyčistit. Skvrna však může být přímo v trubici fotonásobiče. To je však normální, většina přístrojů má několik miniaturních skvrnek. Nutné je však vědět, že skvrnky nejsou považovány za vadu u Vašeho přístroje a nijak nesnižují jeho výkon či spolehlivost. Názorný obrázek takového pohledu přes přístroj s několika skvrnami /ZDE/.